V tradičním truhlářství se často využívaly spoje takzvaně "nasucho", bez použití lepidel. Jejich výhodou byla (kromě toho, že se nemusely lepit) možnost v případě potřeby spoj rozebrat a opět znovu sestavit. Tyto spoje se obvykle zpevňovaly kolíčky.
Dobré příklady takto zpevněných suchých spojů najdeme například na starých selských stolech, dveřích a oknech, vratech a podobně. Například okenní rámy byly konstruovány tak, že v případě rozbití tabulky stačilo vyrazit nebo odvrtat kolík, rám rozebrat, zasadit novou tabulku a zase sestavit. V případě venkovních výrobků šlo hlavně o to, že u suchých spojů nehrozila destrukce lepidla a tím pádem celého spoje. Lepilo se hlavně kostním klihem a ten neodolá vlivu počasí. Ovšem kolíčky se pro zpevnění spoje používaly i v případě, že se spoj lepil.
Vice o použití kolíčku, nákresy a fotografie zde.
1. Kolíček vyrobíme odštípnutím špalíčku z prkénka dlátem. Ten pak upravíme na potřebnou šířku.
2. Dlátem poupravíme tvar kolíku na čtvercový nebo kosočtvercový průřez a na potřebnou velikost, aby šel dobře zarazit a vytvoříme špičku. Je možné použít i kolík kruhového průřezu, ale ten se musí zalepit a je náročnější na výrobu. Kruhové bývaly spíše už zakoupené strojově vyrobené kolíky.
3. Do připraveného spasovaného spoje vyvrtáme otvor a kolík do něj zarazíme (vrtáme-li nebozezem, použijeme místo kolíku dřevěný hřebík - nebozez i hřebík se od shora ke špičce zužují). Kolík se zarazí tak, že na obou stranách přečnívá ven z rámu.
4. Přečnívající konec kolíku odřízneme a začistíme dlátem pěkně do roviny. Totéž provedeme z druhé strany spoje.
5. Dokončené zajištění spoje. Místo jednoho kolíčku lze použít i dva. V tomto případě bude ještě okenní rám osazen rohovými plechovými závěsy, které spoj ještě více zpevní, proto stačí kolíček jen jeden.
