Čep a pero

Tento spoj je kombinací perka na konci prkna a na něj navazujícího čepu a používá se hlavně tam, kde je třeba začepovat širší prkno a zejměna tam, kde je je dlab použitý na konci konstrukce.

Jeho výhoda je právě v té kombinaci - samotné perko by bylo příliš málo na udržení spoje, čep by zase vyžadoval hlubší otvor v protikusu, který by oslabil pevnost kusu a mohlo by dojít k jeho prasknutí či vylomení, hlavně při manipulaci s nábytkem. Pomocí tohoto spoje se hloubka pročepování zmenší a riziko vylomení se tak sníží. S tímto spojem se setkáme nejčastěji v místech spojení lubů a nohou u stolů a u postranic a čel postelí a kolébek. Tento spoj se také často používá na rohové spoje rámových konstrukcí, například na rámy dveří. K tomu to účelu se používá i spoj na rozpor a čep, který ale není tak pevný a musí se zalepit. Dlab a čep s pérkem se často používal i nasucho, zalepily se jen klínky do kraje čepu, v případě že je průchodný.

Způsob výroby je následující: nejprve se na konci prkna vytvoří čep, který se následně pilkou čepovkou zkrátí zhruba o dvě třetiny z čela prkna i z boku. Výsledkem je perko přes zhruba dvě třetiny šířky přecházíjící ve spodní třetině do čepu. Dlab v protějším kuse tvarově kopíruje čep a perko. Pro zpevnění se ještě přidá kolíček.