Něco málo z truhlářských kurzů 2014

Právě je v plném proudu druhá sezóna našich truhlářských kurzů, tak jsem se rozhodli, že by bylo dobře je více představit našim čtenářům.

Letos máme za sebou zatím čtyři kurzy, jeden v Dobřanech u Plzně, jeden v Merklíně a dva v Chanovickém skanzenu. V Dobřanech nám poskytla zázemí zdejší římskokatolická fara, kde jsme měli dílnu i ubytování. Krásná barokní budova dokonale doplnila atmosféru starých časů a poctivé ruční práce.

V Merklíně probíhal kurz v místním malém teprve vznikajícím muzeu řemesel, které buduje Michal Votík. Mimo jiné zde pořádá pravidelná tesařská sympozia, která určitě stojí za pozornost. Prostředí je zatím skromnější, ale řemeslníci nejsou žádné měkkoty. Vyráběli jsme dveře, které zůstanou v muzeu i v budoucnu a uvidí je návštěvníci.

Kurzy v Chanovicích u Horažďovic probíhaly už loni, zdejší skanzen poskytuje krásné prostředí i veškeré potřebné zázemí pro naše potřeby. Letos zatím proběhly dva, na prvním jsme vyráběli cinkované stoličky (osvědčily se už vloni), hlavním tématem toho druhého byla výroba okna tradičním způsobem.

Naše truhlářské kurzy jsou postavené tak, že se pracuje pouze ručními nástroji, bez strojů a elektřiny. Takže používáme všechny možné hoblíky, ruční pily, dláta, paličky a rejsky a další. Zároveň si ukazujeme, jak se o takové nářadí starat, brousit, seřizovat. I to, co společně vyrábíme, je pravá ruční práce, staré truhlářské spoje z poctivého dřeva. Snažíme se o to, aby nebyly všechny kurzy stejné, chceme nabízet širší spektrum technik a výrobků. Už jsem letos vyráběli cinkované stoličky, okna a dveře, čekají nás opět cinky, nebo třeba kostrukce vrat, kde využijeme hlavně spoje typu dlab a čep.

Co příprava takového kurzu obnáší: kromě běžné organizace (prostory, ubytování, strava, přihlášky) se musí připravit materiál a všechno potřebné nářadí pro každého účastníka. Je to velké množství dlát, hoblíků různých druhů, metry, kladiva, pily, vše musí být nabroušené, seřízené. Ne každý kus nářadí vyhovuje každému, někdy je potřeba zkoušet, co komu nejlépe sedne do ruky, s čím se komu dobře pracuje. Každý účastník také má svou vlastní hoblici. Toto vše je nutné nastěhovat, hoblice sestavit, po kurzu zase rozebrat, naložit a odvézt.

Většinou bývá program kurzu dost nabitý, ale vždy bývá dost prostoru pro debaty, otázky a odpovědi, vzájemné poznávání lidí, posezení u kafe, čaje, medoviny či piva. Vždycky se kurzů účastnili samí zajímaví lidé, kteří sami mají co nabídnout a to zase obohacuje nás. Věkové složení bývá široké, a účastní se nejen muži, ale i pár dívek. Pro ženy je truhlářská práce dost fyzicky náročná, ale všechny účastnice byly skvělé a výborně to zvládaly.

Na kurzy jezdí lidi z celé republiky od Chebu po Moravu. Každého účastníka si velmi vážíme. O to větší je pro nás čest, když někdo váží cestu opravdu zdaleka a obětuje kvůli kurzu čas a peníze, a to i vícekrát. Taky máme velkou radost, že se účastníci vrací zpátky, zhruba 20% těch letošních se účastnilo už podruhé.

Mnohem víc fotek z truhlářských kurzů najdete ve fotogalerii.

Těšíme se na viděnou!